Štěpánka Vicková, třídní profesorka na gymnáziu, ČJ+AJ

Jak vzpomínat na Štěpána Průchu, studenta jedné matematické speciálky, která před lety opustila gymnázium? – Zdravě ctižádostivý, ale jinak vcelku nenápadný, slušně vychovaný, tedy i poslušný, nedomáhající se slova za každou cenu… To jistě. Ale žádný výčet vlastností nemůže plně zachytit obraz člověka. Takže zkusme přidat jiný pohled – pohled na mladého inženýra ekonomie, který, jak se zdá, se zcela našel ve svém povolání. Slušnost, vstřícnost i taktní jednání zůstaly, k tomu však navíc přibyla rozhodnost člověka, který je na svém místě a který ví, že dělá dobrou práci. Přidejme ještě nezbytnou dávku jemného smyslu pro humor a na konci této kratičké charakteristiky by se měl objevit obraz mladého úspěšného člověka, který je zapálený pro svou práci a který si zároveň dokáže vážit svých klientů.

Co říci závěrem? Snad jen popřát hodně štěstí, a hlavně – Štěpáne, zůstaň takový, jaký jsi!